Trojí motivace k založení školy

Obraz první: Smysluplných 10 000 hodin

Od první třídy do konce devaté stráví děti v základní škole deset tisíc hodin. To je obrovské množství času a naneštěstí je to z pohledu dětí často čas, který „musí přežít“. Ačkoliv se do první třídy většinou hodně těší, po pár měsících mnoho z nich postupně ztratí své nadšení, přirozenou zvědavost a radost z učení a těší se tak maximálně na přestávky.

Motivuje nás představa, že ve Škole Celým srdcem děti stráví tisíce hodin povinné školní docházky smysluplně – že skrze svoji zvídavost budou docházet k poznání, skrze příběhy budou rozvíjet svůj charakter a skrze společenství budou nacházet svoje místo. A když vyjdou devítku, ohlédnou se a řeknou si: „byl to dobrý čas“.

Obraz druhý: Autentické společenství učitelů

Učitelské povolání vnímají mnozí učitelé jako velmi osamělé. Navíc je tu všudypřítomné pokušení odvozovat svoji hodnotu od toho, jak je učitel oblíbený u dětí a jaké výsledky jeho žáci mají.

Motivuje nás představa pedagogického sboru jako společenství, ve kterém se učitelé vzájemně přijímají takoví, jací jsou, mohou spolu otevřeně sdílet svoje radosti i zápasy a mohou si vzájemně pomáhat vidět svoji opravdovou hodnotu.

Také chceme učitelům poskytnout dostatek kretivního prostoru, aby do školy mohli přinášet svoje vlastní nápady, zkušenosti a zájmy.

Obraz třetí: Spokojení rodiče

Kolem nás je spousta rodičů s malými dětmi, kteří hledají školu, kam by jejich děti chodily rády, kde by v kolektivu našly svoje místo, kde by získaly užitečné znalosti a dovednosti v bezpečném prostředí a kde by za podpory ostatních rozvíjely svá obdarování.

Motivuje nás představa, že takovou školu vytvoříme.

Vize zakladatelů školy

Vědět, kdo jsem

a kde je moje místo,

celým srdcem

k tobě jdu najisto

Děti i dospělí v naší škole stále hlouběji poznávají, kdo jsou a kde je jejich místo,

a z tohoto hlubokého vědomí se vztahují sami k sobě, druhým (a případně k Bohu).

Vědět, kdo jsem

  • Děti i učitelé ve škole rozvíjí různé složky své osobnosti: aktivita, kreativita, racionalita, morálka, vztahovost, odvaha atd.
  • Děti se učí žít s vědomím, že mají s nesmírnou hodnotou. Dívky poznávají, že jsou stvořeny krásné, statečné a milující a kluci objevují, že jsou silní a také plni lásky.
  • Učitelé nezakrývají, že někdy chybují, a svým příkladem i láskyplným vedením se snaží dětem ukazovat, jak se při nezdarech a selháních vrátit ke své podstatě. Učí děti nebát se přiznat chybu a objevit moc odpuštění sobě i druhým. Učitelé věří v odpuštění skrze Krista a ve škole o tom mluví a zároveň rozumí, že všichni to nemají stejně. 

Holky poznávají, že jsou krásné, statečné a milující

a kluci objevují, že jsou silní a plní lásky.

A kde je moje místo

  • Učitelé mají mezi sebou společenství, které odráží lásku a respekt, a zvou do něj děti (a rodiče) a děti další děti. Škola se tak stává prostředím, ve kterém všichni zažívají, že jsou znáni a přijímáni.
  • Děti se učí vidět hodnotu každého člověka, zajímat se o sebe, přijímat se takoví, jací zrovna jsou, a zároveň se povzbuzovat k růstu, radovat se s druhými a z druhých, pomáhat si, spolupracovat, komunikovat otevřeně, řešit konflikty, fungovat jako tým atd.
  • Děti i učitelé ve škole zažívají, že tady mají svoje místo – tady hrají důležitou roli mezi druhými. Děti se podílí se na rozhodování o životě školy.

Učitelé mají mezi sebou společenství, které odráží lásku a respekt, a zvou do něj děti a jejich rodiče.

Celým srdcem

Srdce vnímáme jako centrum celé lidské bytosti – myšlenek, pocitů, tužeb a rozhodnutí vedoucích k činům.

  • Děti ve škole poznávají, zapojují a formují celé své srdce, a na základě toho z nich vyrůstají dospělí lidé s integritou.
  • Cílem naší školy není pouze naučit děti spoustu informací a správně se chovat. Naší touhou je, aby informace, které se učí, dávaly dětem smysl, aby děti prožívaly jejich platnost na vlastní kůži, měly příležitost je použít ve školních projektech — a prostě z nich žít.

Z dětí vyrůstají dospělí lidé s integritou.

K tobě jdu najisto

Toto je aktivní odpověď dětí na to, co ve škole zakoušejí a co se učí. „K tobě“ znamená k druhým lidem, případně k Bohu. Je naší nadějí, že si zvolí vztahovat se k ostatním otevřeně, čestně, s láskou, sebejistě a zodpovědně.

  • Děti se zapojují se do věcí, kterými skutečně pomáhají lidem kolem sebe, a u toho se sami mnohé učí. Jsou povzbuzovány, aby viděly potřeby svých komunit a reagovaly na ně.

Děti pomáhají lidem kolem sebe, a u toho se sami mnohé učí.